NWO aneb když se tesař utne (8)

 Položme si nejprve zásadní otázku: „Je možno ovládnout naší svobodnou vůli tak, aniž bychom si toho všimli?“

  Zatímco v Německu se buduje nová ideologie Rosenberga a Hitlera a málokdo tuší, že vše vyústí v obrovský krvavý konflikt, který ovlivní celý svět, k druhé světové válce, mocnost jiného ražení a s jinou filozofií zažívá vskutku pozoruhodný boom. Tento boom od základu změní a na dlouhou dobu nastaví její politickou, ekonomickou a sociální strukturu. Touto mocností jsou Spojené státy americké.

USA jsou v devatenáctém století vnímány jako země zaslíbená. Život tam by se v té době dal přirovnat k divokému západu a právu silnějšího přesto, že by tam měly fungovat zákony. Z těchto, dalo by se i říct, skoro prozaických důvodů, je Amerika vyhledávanou zemí pro mnoho uprchlíků, kteří ze svých zemí utíkají za tzv. lepším a snadnějším životem. A jelikož v Itálii koncem 19. století živoří většina obyvatelstva na pokraji smrti hladem, dochází k hromadnému exodu Italů právě do USA. Stovky a stovky italských přistěhovalců se valí na lodích ke břehům Ameriky. Vidina lepšího života je prostě velmi lákavá. Na začátku dvacátého století už bydlí, v srdci newyorské sicilské komunity na Elizabeth Street, něco přes osm tisíc italských přistěhovalců. Na americkou půdu se díky benevolenci a otevřené náruči USA dostanou i členové tzv. „Onorata societa“.

Z Itálie prchá i zločinec a vrah Giuseppe Morello, který se svým bratrem postaví základy pro budoucí mafii. Se svým bratrem založí první oficiální gang, který sestavují z italských přistěhovalců. Hlavní stan této předmafie se nachází v té době na 125. ulici ve čtvrti East Harlem v New Yorku. Z koňských stájí nechá vybudovat tzv. Italský klub, který bude krýt nelegální činnost všeho druhu. Tehdejší neworleánský starosta Joseph Shakspeare se nechá slyšet, že italští přistěhovalci, kteří přicházejí do Ameriky, se musí stát americkými občany a musí bezpodmínečně dodržovat zákony USA, jinak pro ně nebude v zemi místo. Morella to nezajímá a jeho gang terorizuje už polovinu New Yorku. Základy pro mafii jsou postaveny a o její rozšíření a sofistikované vedení se postará další muž, jeden z největších a nejmazanějších mafiánských bossů, Lucky Luciano.

Luciano je ze začátku jen řadovým gangsterem. Do USA se dostane se svými rodiči a už jako desetiletý kluk vede svůj malý dětský gang. Postupně se vyšplhá výš a zbaví se bosse Maranzana, který do té doby šéfuje všem sicilským gangům. Luciano po připravené popravě Maranzana zavede řád a systém a propojí všechny gangy italské, irské a židovské, které operují v New Yorku. Existují dvě verze, kdo vlastně první zavedl tzv. Pětici klanů. „Pětice klanů“ byl systém, kdy pět rodin ovládalo celou mafii a nad nimi stál hlavní superboss. Dle první verze zavedl tento systém už Salvatore Maranzano a pak byl odklizen Luckym, který navázal na jeho myšlenku a jen ji rozšířil a sofistikoval. Druhá verze tvrdí, že Maranzano byl odstraněn ještě dříve, než vznikla pětice klanů.

Původní „pětice klanů“ byla vedena těmito bossy: Charlie Luciano, Joe Profaci, Tommy Gagliano, Joe Bonnano a Vincent Mangano. Luciano pokračoval ve šlépějích Maranzana. Mezi hlavní přínosy do kasy mafie patřila organizovaná prostituce, pašování drog a v období prohibice obchod s alkoholem. Časem přibyl i hazard všeho druhu.

Zatímco v Německu se pozvolna rozjíždí a formuje nacistická ideologie, v USA začne od prvního ledna 1919 platit 18-tý dodatek zákona, který zakazuje prodej, výrobu a přepravu alkoholu. Prohibice je dar z nebes pro mafii. Luciano začíná vydělávat neuvěřitelné peníze. V roce 1925 už jeho roční zisk přesahuje 12 milionů dolarů. Luciano má pod přátelskou kontrolou jak některé hvězdy show byznysu tak i vybrané politiky, policisty a soudce. Jeho impérium roste a stává se z něho chobotnice, kterou bude FBI rozplétat dodnes. FBI hledá skuliny, jak by pronikla do struktur mafie a snaží se Luciana nějakým způsobem dostat za mříže.

V roce 1936, kdy už v Německu jede naplno nacistická ideologie a Adolf Hitler sní svůj sen budoucího vůdce Třetí říše, začíná v USA proces s dopadeným Lucianem, kterého konečně FBI zatkla na základě výpovědí jistých svědků. Důležité je dokázat u soudu jeho vinu. Porota uzná Luciana vinným v 62 případech obžaloby a soudce ho pošle za mříže. Novinové titulky se předhání a hlásají „Konec mafiánského bosse“. Ani netuší, jak se zase mýlí. Luciano skončí sice ve vězení, ovšem jeho osud se bude ubírat směrem, který by nikdo nečekal. Po vypuknutí druhé světové války se USA nevyhnuly tomu, aby se do ní nenamočily. V roce 1942 nastává zlom a velitel spojeneckých vojsk generál Dwight Eisenhower třískne do stolu pěstí: „Budu jednat s každým! S knězem, vrahem, manažerem banky, gangsterem nebo i samotným ďáblem! Spojím se třeba se samotným peklem. Protože, a dobře mě poslouchejte, tohle je válka! Americké životy jsou v ohrožení, je to jasné?..“

A bylo rozhodnuto. Jelikož mafie ovládala vše nejen v USA, co se ovládnout dalo, měla pod palcem i odborovou organizaci ILA, která operovala na východním pobřeží. Američané potřebovali posílat zbraně po moři a bez souhlasu Luciana jim nikdo nenaložil ani nevyložil jediný kulomet na loď. Doky byly pod stálou kontrolou mafie. Mafie byla naštvaná, neboť její superboss hnil v base. Sekretář ministerstva námořních sil William Frank Knox věděl, že stačí jediné slovo od superbosse a začne se nakládat, ovšem stačí další slovo od superbosse a vše se zastaví. Sekretář se obrací na prezidenta USA Franklina Delana Roosevelta. Ten nejdříve trochu váhá, ovšem sekretář naléhá: “Nedá se nic dělat, toho chlapa potřebujeme!“ Luciano si tak zajistil luxusní vězení a bylo mu umožněno řídit mafii z vězení i nadále. Díky jeho intervenci směrem k Sicílii, aby místní mafie pomáhala při vylodění spojeneckých vojsk, si mohly USA oddychnout a pokračovat v zásobování fronty vojáky i zbraněmi.

                                                                     -ed-