Německo, Francie, Itálie, Británie, Portugalsko, Španělsko, Belgie a mnohé další státy už lze definovat jako Dár al-islám. Tedy země - svět islámu.
Nejvíce patrné je to hlavně ve Francii a Německu. Zde jsou muslimové již „doma“. Mají zde své mešity a minarety a kompaktní muslimskou obec. Zbývá už jen protlačit do právního řádu těchto zemí prvky šaría a získat plný respekt k islámu. Území, kde jsou muslimové v menšině nebo kde ještě nežijí a nemají zde mešitu s minaretem, své instituce a obec, islám označuje jako Dár al-harb, což znamená země - svět hříchu nebo také země - svět války. (Válkou je zde myšleno pokojné šíření svatého slova a učení islámu). To znamená, že tyto země jsou možnými adepty na Dár al-islám. Rozprášení muslimů po světě nebyl zrovna nejšťastnější nápad, protože jejich vůdčí duch je nekompromisní.
Vzhledem k historickým událostem, kdy muslimské země byly rozvráceny a uvrženy do chaosu, se část muslimů zradikalizovala natolik, že svůj boj neopírají jen o slova o víře a o příkladné skutky. Vzniká džihád, který je odvozen od slova džáhada (usilovat). Džihád se chopil zbraní, neboť usoudil, že jen slovem a příkladnými skutky se s po zuby ozbrojeným Západem nedomluví. Jelikož víra islámu považuje všechny narozené lidi v minulosti, přítomnosti i budoucnosti za muslimy, kteří ovšem o svém muslimství zatím nevědí, rozhodl se islám, že je na čase, aby změnil status quo a oznámil tuto skutečnost celému světu.
Jedním z důležitých spouštěčů věcí budoucích byl i projev při zahájení desátého summitu OIK (Organizace islámské konference) v Malajsii dne 16. 10. 2003. Projev přednesl malajský vůdce Muhammad Mahathir a oznámil, že muslimské státy a jejich občany svírá bezmoc. Nemají žádnou šanci udělat cokoliv správně. Myslí si, že se věci mohou jen zhoršit, že muslimové budou navždy utlačováni a ovládáni Evropany a Židy. Dále oznámil: „Je ale skutečně pravdou, že pro sebe nemůžeme nic udělat? Je pravda, že 1,3 miliardy muslimů nedokáže uplatnit žádnou moc, aby se uchránili před utlačováním a ponižováním, jimiž je dusí mnohem menší nepřítel? Není možné, aby to jinak nešlo. Miliarda muslimů nemůže prohrát s pár miliony Židů. Ve skutečnosti jsme velmi silní. Přes miliardu lidí nejde jen tak snadno vyhladit. Evropané zabili přes 6 milionů Židů a přesto dnes Židé pomocí evropských prostředníků opět vládnou světu. Nechávají jiné bojovat a umírat za sebe. Čelíme národu, který přemýšlí. Přežil dvě tisíciletí pogromů ne proto, že vracel údery, nýbrž proto, že přemýšlel. Vynalezl a úspěšně zavedl komunismus, socialismus, demokracii i lidská práva, aby se zdálo nespravedlivé ho pronásledovat, aby mohl využívat stejná práva jako ostatní. S těmi dnes ovládl nejmocnější země. Tato malá komunita, tento národ, se stal světovou mocností. Jen pažemi proti nim bojovat nemůžeme. Musíme zapojit mozek.“
Mahathir vsadil na jistotu - na antisemitismus, čímž získali po světě mnoho příznivců a tajných pomahačů a sponzorů. Když Židé dokázali jako malý národ přetvářet dějiny, proč by to nemohli dokázat muslimové? Prorok Muhhamad totiž v Koránu muslimům sděluje, že Alláhův nejvyšší dar je intelekt, čímž se liší od judaismu a křesťanství, neboť to se opírá o vůli. Muslimové neuznávají západní styl života ani jeho právní systém. Judaismus a křesťanství viní z toho, že západní civilizace se nechová rozumně, neboť jen zdravé srdce dělá člověka dobrým. Muslimové se nepodřídí západním hodnotám, neboť tyto jsou známkou nemocného srdce. Judaismus a křesťanství se dle muslimů nechová správně, protože dovolilo zaplavit svět narkotiky, alkoholem, neřestí, zločinem, povoluje plastické zákroky pro změny pohlaví či kvůli kráse, povoluje svévolné poškozování těla (zde myšleno jako např. tetování, piercing apod.). Západní svět se nestará správně o své děti a staré občany přesto, že hlásá pravdu a lásku, západní svět zotročoval a zotročuje okolní svět apod.
Dle islámu je západní civilizace nemocná. Trpí chorobou všechna její srdce, neboť je v nich nevíra v Alláha, pokrytectví, ztráta naděje v Alláhovu milost, arogance, nespokojenost, nestálá láska, materiální láska a pohrdání Svatým právem. Srdce dle islámu má duchovní podstatu. Duše člověka je totiž dle islámu centralizována do srdce. Jen zdravé srdce dělá člověka dobrým. Islám je tedy cesta k míru a muslim je ten, kdo jde cestou míru a nezištné lásky. Odmítání víry v islám, nespokojenost s Alláhem a opovrhování Svatým zákonem způsobuje nezdravé srdce (duši). Nezdravá srdce musí být uzdravena. A jelikož západní náboženství nevyhlašuje žádné fatwy (striktní náboženská rozhodnutí) jsou jejich teologové nezpůsobilí konat a nemají žádnou autoritu, úctu ani respekt a ani možnost bez vnější pomoci napravit prohnilou západní společnost.
Předpoklad některých chytrolínů, že by se muslimové přizpůsobili západní civilizaci, kterou skutečně trvale pohrdají a nenávidí, je zatím rozhodně sci-fi. Pokud by se někomu podařilo bez problémů integrovat po světě přes miliardu muslimů tak, aby se asimilovali bez vážných problémů do něčeho, co je jim z duše odporné, přijali multikulti způsob života se všemi jeho pikantnostmi a jinakostmi, to by byl ovšem největší myslitel a reformátor všech dob. Takže, my Češi, můžeme jen doufat, že nás to nejhorší přece jen mine, protože jsme byli jen prťavá přicmrdávka Východu a nyní Západu a o těch všech srajdách, co se ve světě udály a dějí, my nerozhodujeme. Nepatříme ani k tvrdému jádru EU jako třeba Francie nebo Německo a možná i proto jsme zatím v klidnější a umírněné „zóně“ zvané Dár al-harb. Někdy je lepší mít jen kliku v ruce.. a dveře nechat pro jistotu zavřený.
-ed-
