Půlměsíc
Valí se na nás lavina
nepůjdeš, dcero, do kina,
nepůjdeš ani na náměstí
dostal jsem venku ránu pěstí.
Temná a černá krajina
v závoji hrůzy vidina.
Slyšíš to ticho, tatíčku,
neslyším žádnou písničku.
Zpívat se nesmí, dcero má,
nastala soudná hodina,
vezmi tu těžkou palici
půjdeme bránit vesnici.
Na poli vidím stany bílé
všude sápou se ruce chtivé,
co si jen počneme, tatíčku,
nevidím nikde matičku.
Matičku dostali po ránu
neochránil jsem rodinu,
měl jsem, já blázen, ruce holé
hroby už tíží naše pole.
Nevidím, dcero má, vojáky
vůkol jen samé bodáky.
Vojáky, tatíčku, pobili
na hromadu je hodili.
Tatíčku, řekni, kde to jsem
tohle už není naše zem?
Na vratech soused přibitý
v kostele kříže rozbitý.
Nemáme, tatíčku, ochranu
raději doma zůstanu,
zavřete, tatíčku, na petlice
ukryjeme se do světnice.
Co bude s námi, tatíčku,
neochráníme vesničku,
slyším už řev a běsnění
tatíčku, my jsme ztraceni.
Dcero má, je jich strašně moc
nikdo nám nejde na pomoc.
Neboj se, dcero, já mám plán
tebe jim do rukou nevydám!
Tatíčku, bojím se svítání
půlměsíc strach mi nahání,
sedí tam v krvavém poli
duši svírá až srdce bolí.
Dcero má, schovej se za kamny
slyším už hukot za humny.
Copak to, tatíčku, děláte,
proč na krk smyčky dáváte?
Naděje umřela, dcero má,
zkáza své dílo dokoná,
umřeme za svoji svobodu
naději vezmeme do hrobu.
Jako hrom všude se valili
dveře a petlice rozbili,
půlměsíc svítil do všech stran
nezbyl už žádný Evropan.
-ed-