Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Útok na Pearl Harbor aneb jak to všechno začalo

Píše se rok 1941. Do Washingtonu odjíždí zkušený japonský diplomat Saburo Kurusu. Snaží se s Američany vyjednat nějakou dohodu. Po neúspěšných jednání s Washingtonem je rozhodnuto.  

Dne 10. listopadu 1941 se schází polní maršál hrabě Terauči (pozemní vojska) s admirálem Jamamotem (vojenské námořnictvo) a podepisují dokument, který specifikuje úkoly obou složek v budoucí útočné válce. Američané ještě nevěděli nic přesného o těchto přípravách, ale něco tušili. Přesto, že v úzkém kruhu kolem generála Tódžóa už padlo rozhodnutí o zahájení válečných příprav, japonská diplomatická aktivita ve Washingtonu nepřestávala. Kdyby Američané po splnění nepodstatných podmínek ustoupili japonským požadavkům, mohli by ještě zabránit válečnému tažení Japonců. Americký ministr zahraničí Hull se 15. listopadu schází s Kurusem k rozhovoru. Jednání trvají pět dní. Dne 20. listopadu diplomat Kurusu společně s Nomurou předkládají Hullovi nótu. Byl to poslední návrh, text zněl: „Ani Japonsko ani Spojené státy nevyšlou ozbrojené síly do jihovýchodní Asie nebo do jižního Tichomoří s tou výjimkou, že Japonsku je dovoleno posílit vojska v Indočíně. Jakmile dojde k dohodě se Spojenými státy, stáhne Japonsko vojska z jižní do severní Indočíny a po uzavření míru s Čínou opustí Indočínu úplně. Japonsko a Spojené státy budou spolupracovat při zajišťování dodávek zboží pro obě země z Nizozemské Východní Indie. Japonsko a Spojené státy si vzájemně uvolní blokovaná aktiva a USA dodají Japonsku požadované množství nafty. USA zastaví pomoc Číně.“. Američané návrh nepřijali.

Události věcí příštích se daly do pohybu. Dne 24. listopadu přichází admirálu Kimmelovi do Pearl Harboru telegram: „Naděje na úspěšný výsledek jednání s Japonskem jsou velmi pochybné. Tato situace, v souvislosti s prohlášením japonské vlády a s pohyby námořních a vojenských sil, podle našeho názoru naznačuje, že není vyloučena překvapivá agresivní akce v kterémkoliv směru a to včetně útoku na Guam nebo Filipíny.“ podepsán americký admirál Stark. Admirál Stark tuší, že Japonci někde zaútočí. Po rozhovoru s náčelníkem generálního štábu armády generálem Marshallem doslova žadoní a prosí americkou vládu, aby pro ně získala ještě trochu času, než Japonci zaútočí. Každý den navíc totiž poskytoval možnost provést účinnější opatření proti hrozícímu japonskému útoku. Americký ministr zahraničí Cordel Hull, po poradě s prezidentem, předává dne 26. listopadu 1941 Nomurovi a Kurusuovi náčrt zásad pro navrhovanou dohodu s Japonci, dohoda zahrnovala: Smlouvu o neútočení mezi Čínou, Japonskem, Velkou Británií, Nizozemím, Sovětským svazem, Thajskem a Spojenými státy. Smlouvu o respektování územní celistvosti Číny. Evakuaci japonských vojsk z Číny a Indočíny. Vzájemné zřeknutí se exteritoriálních práv v Číně. Japonské uznání Čankajškovy vlády v Čunkungu. Novou japonsko-americkou obchodní dohodu založenou na poskytnutí nejvyšších výhod s neomezeným prodejem surové bavlny a vzájemné odblokování aktiv. Stabilizaci kurzu dolar-jen.

Ministr zahraničních věcí Hull si byl naprosto přesně vědom, že na tuto dohodu Japonci nepřistoupí. Nevěřil tomu v podstatě žádný americký politik přesto, že už šlo o formulace obsažené v dohodě devíti mocností z roku 1922, kdy jedním ze signatářů bylo i Japonsko. Ovšem to, co japonská liberální vláda podepsala v roce 1922, už v roce 1941 nebylo pro Japonce přijatelné. Japonci to vnímali jako ultimátum. A Američani si toho byli moc dobře vědomi. Japonci totiž dobyli Mandžusko za velkých obětí z vlastních řad. Ministr Hull si to uvědomoval a proto dohoda zněla tak, že Japonci musí stáhnout vojska z Číny. Ministr Hull tím ovšem nemyslel Mandžusko, ovšem v dohodě o tom záměrně nebylo ani slovo. Dohoda vyvolala nedorozumění, se kterým se počítalo, protože americký ministr zahraničí věděl, že Japonci to budou chápat právě i jako dohodu, že musí stáhnout vojska i s Mandžuska. A přesně k tomu došlo, Japonci si vyložili dohodu tak, jak předpokládal ministr Hull.

Na japonské straně se dne 29. listopadu sešla v Tokiu další porada. Předsedal sám císař Hirohito. Jednalo se o tom, že válka v zájmu realizace politiky Japonska je v Asii nebezpečná. Někteří vyjádřili politování nad tím, že americká vláda odmítá možný smír a staví Japonsko před ultimáta. Princ Konoa navrhl, aby Japonsko přerušilo s USA veškeré obchodní styky, ale nesáhlo k válce. Generál Tódžó tyto návrhy zamítl, neboť japonská vojska už dostala rozkaz, aby se vydala na pochod. Tódžó pronesl řeč a vyzval k likvidaci anglo-amerického vlivu v Asii. Kabinetní rada se sešla 1. prosince 1941 za účasti císaře a schválila rozhodnutí vyhlásit válku Spojeným státům. Válečné akce měly započít 8. prosince 1941, což znamenalo 7. prosinec havajského času. Bylo rozhodnuto, že bude oznámeno dne 7. prosince havajského času ve 12:30 vládě USA, že Japonsko přerušuje další diplomatická jednání. Japonské válečné námořnictvo a armáda prostřednictvím svých zástupců požádali japonského ministra zahraničí Togóa, aby oznámení bylo učiněno americké vládě ve 13:00 hodin. Na zasedání japonské vlády dne 5. prosince předložil ministr Tógo´ koncept nóty, která měla být předložena 7. prosince washingtonského času americké vládě. V nótě bylo oznámeno, že Japonsko ustupuje od dalších jednání a přerušuje s USA diplomatickou nótu. Což je v podstatě nepřímé sdělení, že dojde k válce. Američané si toho byli vědomi a na americké straně převládal názor, že vzdálenost 3400 mil od japonského pobřeží poskytuje Pearl Harboru dostatečnou ochranu.

Američané si byli jistí svou neohrožeností a vůbec se nepoučili z vlastního cvičného manévru z roku 1932. Tehdy plánovací oddělení vojenského námořnictva USA rozhodlo prověřit obranyschopnost a bezpečnost Pearl Harboru. Jednalo se o cvičnou operaci, na které se podílely dvě stovky „útočících“ plavidel. Loďstvo se shromáždilo v kalifornských vodách, šlo o největší uskupení válečných lodí, jaké se kdy v Tichém oceánu do té doby objevilo. Jeho součástí byly i dvě letadlové lodi Saratoga a Lexington. Velitelem cvičení byl admirál Harry E. Yarnell. Yarnell si byl vědom obrovského významu letadlových lodí a proto si vybral za vlajkovou loď jednu z nich a nikoliv bitevní loď, což do té doby bylo pravidlem. Yarnell pro vytvořenou skupinu lodí použil název „operační svaz“. Tento název se stal o deset let později obecně známým v tichomořské válce. Svaz zamířil tedy k Havaji a když byl vzdálen tak vplul do mlhy a špatného počasí. Lodě tak byly skryté před námořními a leteckými hlídkami, které tvořily součást zajištění obrany Pearl Harboru. Příkaz ke startu 150ti letounů z palub Lexingtonu a Saratogy dal Yarnell dne 7. února 1932. Vzlétaly časně ráno, ještě za tmy, kdy moře bylo velmi neklidné. Za úsvitu se pak z mraků objevily nad zátokou Pearl Harboru. Tato cvičná akce dopadla fiaskem, neboť ve cvičném náletu byly (jakože) „potopeny“ všechny těžké lodě, které se v přístavu nacházely. Proti cvičným náletům nevzlétl ani jeden letoun připravený na obranu Pearl Harboru, útok přišel jako naprosté překvapení. Studijní skupina, která vyhodnocovala výsledky cvičného manévru, byla totálně šokovaná snadností a katastrofálními následky útoku. Což tedy postavilo dosud uznávanou koncepci námořní války úplně na hlavu. Daleko vnímavější ovšem byli Japonci, neboť o cvičném útoku na Pearl Harbor věděli. A co víc, nezapomněli na něj. A přesně stejná situace se pak opakovala o devět let později při útoku na Pearl Harbor Japonci, jenomže to už bylo na ostro.

-ed-

Autor: Eva Dreyová | pondělí 11.9.2017 18:57 | karma článku: 20,14 | přečteno: 683x
  • Další články autora

Eva Dreyová

Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

20.9.2017 v 20:07 | Karma: 29,22 | Přečteno: 1206x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Motýlí dilema

V životě by mě nenapadlo, že se vážně dožiji psychoideologicko-politického hybridu alá Engels-Duhring-Hegel-Jung-Marx a další. A že to fakt bude implementováno naprosto vážně, zaníceně do všech hlav.

19.9.2017 v 13:36 | Karma: 17,01 | Přečteno: 489x | Diskuse| Osobní

Eva Dreyová

Poselství

Důležité je znát protivníka. Nepodceňovat jej. Nepřetržitě sledovat jeho záměry, jeho metody a argumentace. Znát argumenty a nepřátelské snahy, což je nezbytný krok, abychom se jako národ staly imunní vůči ..

12.9.2017 v 13:00 | Karma: 20,77 | Přečteno: 686x | Diskuse| Osobní

Eva Dreyová

Islám - průkopník komunismu a jednoty

Starověký Islám byl vlastně průkopník komunismu. Jestlipak vůbec Karel Marx se svým "Watsonem" Bedřichem Engelsem tušili, když psali svá díla, která dodnes nesmiřitelně rozdělují svět...

12.9.2017 v 0:15 | Karma: 20,16 | Přečteno: 731x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

Vpád Japonců do Mandžuska aneb jak to všechno začalo

V roce 1930 se Japonsko stalo velkou vojenskou silou. Předpokladem k rozšíření japonského panství v celé oblasti Dálného východu a Tichomoří bylo ovládnutí Číny a získání jejích surovinových zdrojů.

10.9.2017 v 9:43 | Karma: 23,15 | Přečteno: 1204x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Ameriko přestaň (aneb tohle je osobní)

Já nechci válku! Přestaň ohrožovat světový mír. Přestaň mi bulíkovat, že zásadní hrozba války vychází od severokorejců.

7.9.2017 v 23:43 | Karma: 45,52 | Přečteno: 19709x | Diskuse| Osobní

Eva Dreyová

Nic není nemožné

Vyvrácení základní teorie spěje vždy k vědecké revoluci. Kříže pryč z kostelů, pohlaví X, divíte se? Já ani ne.

7.9.2017 v 3:29 | Karma: 27,05 | Přečteno: 1021x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Poláci na „první dobrou“ aneb jak (ne)dostat přes držku

Zůstali jaksi izolováni, neboť jim dnes z Véčtyřky zůstal jediný spojenec a to jsou Maďaři. Slováci se (asi) nechají koupit a Češi zvolí (asi).. (hele, je to dlouhý, tak jenom koho to zajímá, ať si ušetříte zbytečný zklamání, ok?)

31.8.2017 v 18:17 | Karma: 40,97 | Přečteno: 1867x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Změna status quo aneb máme kliku

Německo, Francie, Itálie, Británie, Portugalsko, Španělsko, Belgie a mnohé další státy už lze definovat jako Dár al-islám. Tedy země - svět islámu.

28.8.2017 v 23:25 | Karma: 28,70 | Přečteno: 663x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

Mezinárodní spolupráce aneb hlad je sviňa

Německý supermarket Edeka odstranil na jeden den ze svých regálů zahraniční zboží. V těch regálech tedy moc potravin nezůstalo. Hlad je sviňa.

28.8.2017 v 2:05 | Karma: 23,80 | Přečteno: 541x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Spiritus agens

Poslední výroky papeže Františka opět ohromily svět, možná i proto, že zazněly po teroristickém útoku v Barceloně, což mnohým zdá se být nevhodné.

26.8.2017 v 23:04 | Karma: 17,99 | Přečteno: 555x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

Které komunisty máte na mysli?

Nebavte se s komunisty, to mi radí server Forum24. Které komunisty má ovšem server na mysli? Ono to není s těmi komunisty tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Ono je jich víc druhů. Nevěříte? Věřte.

9.7.2017 v 18:55 | Karma: 26,88 | Přečteno: 1177x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Mládež jako rukojmí

Někteří ideologové a organizátoři mají tak zběsilé nitro, že to, co je přirozené a zákonité v životě, násilně přetvoří v demagogické „literární“ dílo, které uvedou reakční síly do praxe.

6.7.2017 v 7:35 | Karma: 27,76 | Přečteno: 606x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

Soros není Bůh

i když si na něj rád hraje a kupodivu mu v jeho božství mnoho lidí pomáhá a většina neodporuje. Vrtochy tohoto přebohatého staříka odborná veřejnost tituluje jako „kontroverzní názory“. Zní to vzletněji.

25.6.2017 v 19:06 | Karma: 38,89 | Přečteno: 1491x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma: 21,94 | Přečteno: 1000x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

NATO došel dech?

"Jsem dost zděšen, ministr obrany Martin Stropnický žádnou koncepci české armády nemá.." takto komentuje analytik Štefec situaci okolo bezpečnosti a zbrojařů. Nelichotivě zněl i komentář o NATO.

21.6.2017 v 23:40 | Karma: 20,01 | Přečteno: 805x | Diskuse| Ostatní

Eva Dreyová

Chceme žít v takovém světě? Aneb jak se kalí budoucnost

Moderní stát dneška trpí krizí, která začala otevíráním hranic a neschopností zachovávat závazky vůči občanům. Stát a národ spolu vždy dokázaly fungovat společně.

21.6.2017 v 1:40 | Karma: 23,97 | Přečteno: 721x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

Přikrášlování „pravdy“ objektivizmus nezaručí

Přesto, že tento můj článek zřejmě vyvolá silnou kontroverzi, rozhodla jsem se ho po zralé úvaze uveřejnit i na svém profilu. A vypůjčím si jeden citát od Jana Campbella: „Souhlasu netřeba.“

19.6.2017 v 22:11 | Karma: 26,67 | Přečteno: 1265x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

S výrokem polské premiérky nemám problém

Polská premiérka Beata Szydlová je pod palbou kritiky. Podle kritiků prý zneužila historii k politické kampani.

16.6.2017 v 1:53 | Karma: 39,92 | Přečteno: 2026x | Diskuse| Společnost

Eva Dreyová

Kraken

„Vy a vaši agenti jste zdrojem nestability na Středním východě. Kdo vytvořil Islámský stát? Amerika. Americká tvrzení o boji proti Islámskému státu jsou lež..“ (ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší vůdce)

13.6.2017 v 14:38 | Karma: 26,24 | Přečteno: 637x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 264
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 827x
Minulost píše budoucnost.

 

Hle, člověče, máš bibli uč se, anebo se ji můžeš zříci zcela, přece zůstanu v tvé mysli spící, když mysl vládne zbytku těla, bláznův smích nad moudrými, blízko k srdci láska po ní žal, pasáček s ovcemi zbloudilými mezi vlky pase je dál.

 

Nuda bohatých spěje ke zločinu stejně jako bída chudých.

 

Netrap se lidmi ze své minulosti, je důvod proč se nedostali do tvé budoucnosti.

 

Stoupej tak vysoko aby, až budeš padat, uměl si i plachtit.

 

Kdo vede lidstvo ústy svými a mé myšlenky za své pokládá, ten není hoden očisty, jen špíny, ten schází tak, jak s čím nakládá.

 

Kde nestačí filosofie, jsou potřeba důtky.

                                  -ed-