Nic není nemožné

Vyvrácení základní teorie spěje vždy k vědecké revoluci. Kříže pryč z kostelů, pohlaví X, divíte se? Já ani ne.  

Paradigma je převládající teoretický rámec, ve kterém se odvíjí vědecké zkoumání. Pokud začnu zkoumat, že Adam a Eva si byli rovni, vyvracím dosud uznávanou teorii o nerovnosti dvou lidí. Abych podpořila svou teorii rovnosti, začnu zkoumat lidskou vůli a oznámím světu, že dvě lidské vůle jsou si úplně rovny. Tím začnu popírat nerovnost dvou lidí, protože do té doby si lidé nebyli rovni (hlavně pohlavím). Začnu tedy manipulovat s vůlí lidí, neboť můj teoretický názor se opírá o rovnost vůlí a tudíž je začnu „učit“ teorii novou, že každý je především člověk. Osvobodila jsem tedy dva lidi nejen od pohlaví, jsou nyní osvobozeni od veškeré skutečnosti, ode všech osobních a pohlavních zvláštností, ode všech národnostních, politických, hospodářských i náboženských vztahů. Mohu s nimi manipulovat v „nové realitě“. Axiomaticky to může vyznívat do té doby, než se moje teorie začne opírat o vědecký výzkum. Začnu požadovat všeobecně lidskou suverenitu. Zrovnoprávním vůle a získám suverenitu pro jednotlivce. Abych se vyhnula problému, kde jsou některé vůle ještě zatíženy nedostatečným sebeurčením, nutně potřebuji zahájit duchovní hnutí, které osloví širokou společnost a podpoří moje vize – spiritualismus a pozitivní psychologie jsou ideálními pomocníky. Pomocí virtuální reality „spojím vědomí“ všech lidí a v globální vesnici mohu začít měnit pravidla, které postupně uzákoním.

Významným příspěvkem ke globalizaci se stalo zhroucení soustavy komunistického bloku v roce 1989 a tržní reformy v Číně. Můžeme tedy konstatovat, že po ekonomické stránce zasáhla globalizace šířením tržní ekonomiky i oblasti, které byly do té doby od ní izolovány. Obří nadnárodní korporace získaly moc, o které se jim do té doby mohlo jen zdát. V politické sféře se projevila globalizace postupným přejímáním euroamerického liberálně demokratického modelu vlády a západního pojetí lidských práv a svobod ve východní Evropě. Kulturní globalizace pak samozřejmě otevřela i dveře k šíření západního individualismu se vším všudy a konzumní orientaci do mnoha částí světa. S tím k nám přišla i politická korektnost, která (jak jinak) se začala vytvářet a prosazovat v USA v 70. letech. Jedná se o snahu přímo zakázat vše, co by mohly některé skupiny obyvatel považovat, respektive vnímat jako urážlivé. Tato snaha k omezení rasismu či ponižování sice mění slovník ze slov pejorativních na korektní eufemismy, ovšem je to nežádoucí zásah do svobody projevu, je to pokrytectví s absencí humoru. Co se týká toho rasismu, je nutno si upřesnit, že moderní genetika ukazuje, že lidstvo je biologicky nesmírně variabilní, tudíž se nedělí na žádný pevně stanovený počet „ras“. Takže rasismus existuje vlastně jen v našem mozku a jako blud ho sdílíme v kolektivním (ne)vědomí. Gustav Jung by měl radost, existence univerzální myšlenky jako analogický mýtus nás všechny spojuje. To samé platí samozřejmě pro další jako je např. antisemitismus. A bludařům se musí naordinovat nějaká terapie. Co třeba zmiňovaná politická korektnost. Hezky nám to zapadá.

Dalším báječným prvkem, který obohatil naši „zaostalou“ východní kulturu bylo mravní a sexuální uvolnění, čímž jsme se zařadili do zástupu dalších permisivních společností. To umožnilo bleskové rozšíření komerční pornografie a „spotřební“ přístup k sexu. Ze zákulisí vyběhli na scénu v záři duhy všichni ti, co se do té doby museli schovávat za oponou a tvářit se jako normální heterosexuální bytosti. Aby toho nebylo málo, křesťanské teology zase začal ovlivňovat spiritualismus a pozitivní psychologie. Náboženství pak dostalo i díky globalizaci a migraci úplně jiný rozměr. Migrace jako „genderující“ a „genderovaný“ proces mění gender normy v cílových společnostech. S pohybem migrantů dochází k radikálnějším sociálním, ekonomickým a politickým změnám ve společnosti. Společnost se noří do newageismu, který označuje široké spektrum názorů. Společným jmenovatelem je snaha nahradit moderní materialismus novými duchovními hodnotami. V podstatě volně navazuje na kdysi známé hnutí „Hippies“. Různé rysy tohoto myšlenkového proudu nacházíme v různých společenstvích, která se hlásí k psychologii C. G. Junga, novopohanství, kombinacím různých duchovních tradic, k alternativní medicíně. Navazuje nas teozofii a další ezoterické směry. Mezi prvky New Age patří zejména eklektická spiritualita. Což se projevuje i ve vědeckých a uměleckých pracích, kde nedostatek vlastní vynalézavosti či talentu je nahrazován čerpáním z cizích vzorů a děl staršího data. Duchovní představa podpořená pozitivní psychologií, že se všichni tzv. zžijí se všemi a přitom si nebudou lézt na nervy ani do cesty, ovšem dostala trhlinu. Islám se nechce zžívat se všemi těmi křesťany, buddhisty, scientology, gnostiky, ateisty, ezoteriky, spiritualisty, teozofiky a transgendery a jinými, neboť islám nerozlišuje mezi světským a duchovním životem. Tudíž nějaké paradigma jsou mu u systému.

Globalismus a migrace má zřetelné ekonomické a politické pozadí. V roce 1925 žily na světě 2,5 miliardy lidí. V roce 2000 už světová populace čítala přes 6 miliard lidí. V roce 2025 má být dle prognóz na světě 8,3 miliardy lidí. Největší růst zaznamenaly země tzv. třetího světa, nebot se tam snížila úmrtnost a porodnost zůstala vysoká. Britský ekonom Malthus se mýlil, když předpověděl v roce 1801, že v budoucnu nehrozí přelidnění planety. S přelidněním planety úzce souvisí i kvalita ovzduší, vody a potravin. Nakrmit tolik miliard lidí a zachovat přitom vysokou kvalitu potravin je prostě nemožné. Proto se připravovaly v tichosti všechny smlouvy typu Euromed, TTIP, CETA apod. Všechny tyto smlouvy jsou v podstatě útokem na všechno, co doposud Evropa ještě měla a má. Pokud dnes nemáte v blízkosti nogozonu a máte ještě pravé máslo, buďte rádi. Pokud ještě máte vodu, která se dá i vypít bez zdravotních problémů, buďte rádi. Šustí vám v prstech ještě bankovky? Tak si to užijte, dlouho už nebudou. Svět čeká systém biometrického placení. Budete chodící terminály. Multikulturní společnost digitálního placení vstoupí do multikulturního digitálního světa.

Pozitivní psychologie a moderní noetika tedy podpořily individualismus a genderismus. Jsme svědky vědecké revoluce 21. století. Své podstatné slovo zde má i behaviorismus, je totiž založen na nácviku nových vzorců chování. Původní vzorce chování, které se doposud vyskytují, je potřeba v multikulturním prostředí měnit. Fóbie a škodlivé návyky je třeba odbourat (jedná se třeba o xenofobii, homofobii, návykové zvyky jako např. kouření, lpění na symbolech jako třeba státní vlajka atd.). Jsme tedy svědky odbourávání závislostí, starých návyků a fóbií, kde už se terapie nesoustředí jen na skupinky lidí v nějaké uzavřené komunitě na půdě nějakého ústavu (kuřáci, alkoholici, lidé trpící různými fóbiemi apod.). Nýbrž jsme všichni jedna velká laboratoř, ve které se odehrává nácvik nových vzorců chování pro budoucí soužití všech se všemi v obrovské globální multikulturní společnosti. Akorát nevím, jak se pak budeme oslovovat, protože jak já poznám, že ten inon vedle mě je předělaná holka na kluka, ale ještě tápe, jaké je vlastně pohlaví a mám tomu tedy onikat? Abych toho inona neurazila, žejo. Možná bychom pak měli všichni nosit nějaké prvky pro identifikaci jako kdo jsme vlastně kdo, jako dnes nosíme výrazné reflexní prvky na oděvu nebo na příruční tašce, aby nás řidiči jakože viděli. (No nic, to jsem tak odbočila..).

Zastánci multikulturní teorie jsou přesvědčeni, že společnost, která se skládá z různých etnických skupin se nemá snažit o asimilaci těchto menšin. Nemá vnucovat jedinou kulturu všem členům společnosti. Tento názor převzala Evropa z USA, neboť tam multikulturalismus v posledních desetiletích začal vytlačovat dřívější pojetí zvané „tavící kotel“. Jenomže co se zkouší v laborce zvané USA nemusí vůbec fungovat v laborce EU. Zatímco Amerika je od svého vzniku multikulturní společností a má svůj národ a učí se sním zacházet za pochodu a dodnes nepřišla na to, jak ho ukočírovat, východní Evropa nikdy nebyla multikulturním hybridem v pravém slova smyslu. Její historie se odvíjela hlavně na křesťanských základech a na základech svébytných suverenních národních států a nukleární rodiny. Prostřednictvím globální vesnice se tedy předhazují různé modely nových návyků a provádí se výzkum, jak lidé na tyto radikální změny reagují. Sem patří třeba i behaviorální pokus Lidlu - retuš křížů z řeckých kostelíků s vysvětlením, aby nebyla vnucována jediná kultura všem členům společnosti. Praktická ukázka dalšího nového chování. Společnost v Evropě už přijala LGBT hnutí, přetváření nukleární rodiny (kdy matka, otec a děti už nemusí platit jako jediný správný návyk rodiny), zákaz kouření, požadavky různých menšin apod. Původní většinové návyky se postupně mění. Když už evropská společnost přijala tolik nových návyků, proč by se tedy nesmířila i s kostely bez křížů anebo třeba s islámem? Jak říkají gnostici: „Nic není nemožné, neboť gnose překračuje rozum..“.

-ed-